Krátká úvaha

Sedím u počítače a něco hledám na facebooku.  Projíždím příspěvky, a tu na mě vyběhne foto s pejskem z ch.s. Amicus Regulus. Vybaví se mi ihned loňské vymýšlení názvu mé chovatelské stanice. Mezi šesti odeslanými názvy byl na druhém místě název Optima amicus. Ještě, že jsem ho nadala, protože žádost jsme měli tak nějak přibližně podanou. Jak mám psáno jinde, má ch.s. je složenina jmen mých chodských kluků – Frebaro, a to je zas podobné ch.s. Fabaro Silecia, jen kratší. Tak snad se to nebude moc plést.
Před rokem jsem oživila webové stránky a dala jim název “chodský poklad”, protože choďáčci opravdu pokladem jsou nejen svou povahou, ale i historií. Chvíli jsem koketovala se stejným názvem i chovatelské stanice, ale protože chodských něco stanic je dost a toto by se pletlo určitě, rozhodla jsem se ji vyřadit ze seznamu. A ejhle, nedávno se na fejsu objevila nově založená stanice z Třeboňska – Chodský poklad.  
Toto se mi stává už strašně mnoho let. Ještě v dávné době, kdy u nás se daly koupit jen bílé a ovocné jogurty, jsem si do bílých jogurtů dávala med, oříšky, kakao ap.. Dnes už takovéto jogurty jsou zcela běžně. V té době jsem také využívala jar na likvidaci mastných skvrn na oblečení. I dnes je v některých pracích prostředcích přidáván jar. A tak bych mohla ještě s několika příklady pokračovat. Škoda, že jsem si to nedávala patentovat, možná bych už mohla mít domek v místě, kde by (občasný) štěkot nevadil podivínskému sousedovi, a mohla tam mít hafo choďáčků. Tak snad příště. 
Teď jsem v období, kdy vybírám jména pro má štěňátka, pro čtyři chodské kluky. Ráda bych měla originály, která se v chodské databázi jmen nevyskytují. Mám dva sloupce jmen od A, tak jsem zvědavá, zda se mi to při mém štěstí podaří. 😀
Jdu vybírat jména.