Chodský pes

Chodský pes (anglicky Bohemian Shepherd) je české národní plemeno oficiálně uznané od roku 1985. Byl šlechtěn tak, aby se co nejvíce podobal dochovaným vyobrazením, ale musel se také odlišit od již schválených plemen z jiných zemí.

Jeho historie se datuje již od 13. století, kdy Chodové na Šumavě střežili nejdůležitější cesty vedoucí od Domažlic do Německa. Doprovázeli je tvrdí, houževnatí a velmi odolní psi. Kromě střežení pohraničí byli využívání i k pastevectví a stopování zvěře.

Toto historicky doložené plemeno však téměř upadlo v zapomnění. Na možnost znovuvytvoření chodského psa přivedl ing.Jana Findejse pan doc.ing.dr.Vilém Kurz, známý odborník v kynologii.   V roce 1984 byly v kynologickém tisku uveřejněny obrázky tohoto ovčáka a výzva pro případné majitele. Několik čtenářů se ozvalo s tím, že takového psa mají. První fáze regenerace tedy mohla  začít. Základem pro nový chov chodského psa byla jedna fenka a dva psi. Mezi lety 1987 a 1992      bylo odchováno 35 vrhů štěňat. V dalších třech letech se sjednotil typ chodského psa a ustálila jeho kohoutková výška.

Chodský pes je středně velký ovčácký pes, má obdélníkový rámec a harmonickou stavbu těla. Ideální kohoutková výška je u psů 52 – 55 cm, u fen 49 – 52 cm, toleruje se odchylka 2 cm. Váha se má pohybovat mezi 16 a 25 kg. Srst je dlouhá 5 – 12 cm, rovná, s hustou podsadou, díky ní je chodský pes odolný vůči povětrnostním vlivům. Zbarvení je černé se znaky. Rozložení znaků je pevně dáno standardem – nad očima, na lících, odkud přecházejí v klasický půlměsíc pod krkem, dále na hrudi a končetinách. Uši jsou krátké s bohatou srstí, blízko sebe nasazené a nesené, což dává chodskému psu ten správný výraz. Bohatá srst na hrudi tvoří tzv. límec, líná 2x ročně, na jaře a na podzim. V tomto období je nutné věnovat jí zvýšenou pozornost, mimo něj stačí vyčesávat jen 1x týdně. Důkladné vyčesávání potřebuje hlavně srst v okolí krku, kde se tvoří husté límce. Nestříhá se ani netrimuje.

Chodský pes je temperamentní, živý, přirozeně sebevědomý, bez známek nervozity a dobře ovladatelný. Je velmi učenlivý, proto je schopen i náročného výcviku, je vynikající stopař. Je i dobrým hlídacím psem, lze ho využít i jako psa asistenčního či záchranářského nebo třeba pro tanec se psem, dogfrisbee a jiné sporty. Stejně tak dobře ale může střežit stáda ovcí apod. Je velmi silně citově vázán na svého majitele a jeho rodinu. Pro svou trpělivost a toleranci je skvělým společníkem pro děti. Vůči cizím lidem je zdrženlivý, ale při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. S jinými psy vychází dobře, ale většinou jejich společnost cíleně nevyhledává.

Chodský pes není plemeno, které by trpělo na dědičné choroby, ale od roku 1997 je zavedeno povinné rentgenování kyčelních kloubů. Jedná se hlavně o prevenci dysplazie kyčelního kloubu a jedinci s vyšším stupněm než 2 (C) jsou vyloučeni z chovu. Jinými dědičnými chorobami zvláště často psi netrpí.

Standard –  http://www.kpchp.org/pes_standard.php

Majitelé chodského psa mají možnost členství v Klubu přátel chodského psa http://www.kpchp.org